Dlouhá léta jsem obdivoval keramiku, až mě jednou napadlo zkusit si sám něco z hlíny vyrobit. A proto, že také léta pěstuji všechno možné, byly první výrobky misky, cíleně vyrobené pro mé rostlinky…A tak jsem také hned z počátku volil pro svou práci kameninové hlíny zaručující dobré slinutí a vysokou mrazuvzdornost. Byl jsem mile překvapen jak příjemná je hlína běžící mezi prsty a trochu zklamaný z jen malého výběru barev a i průměrných výsledků glazur a výpalů v malé elektrické peci.
Od té doby uběhla řada let. Projel jsem kus světa, viděl i dovezl jsem si řadu vzorků a surovin, a do díla moderních alchymistů míchajících si své vlastní hlíny i glazury se mi postupně daří trošku více proniknout. Ve světě lesků a pestrých barev jsem si postupně hledal ty své, nenápadné, matné, někdy i drsné povrchy, barevně ladící ale bohužel také dost obtížné…Tak nějak jsem se setkal i s nevelkou a trošku zvláštní skupinou keramiků kteří své zboží pálí tak jako kdysi naši předkové v živém ohni – dřívím…
V loňském roce , když se mi konečně podařilo posbírat dostatek informací, okouknout několik pecí a v neposlední řadě dokončit předchozí stavby + najít vhodné místo, i potřebné prostředky, čas se naplnil. Jak už je u mě zvykem , po delších přípravách, kdy jsem postupně posvážel z větší části již použitý materiál a získal i potřebnou část nových cihel na klenbu, jsem se pustil do stavby. Volnou předlohou mi byly informace a pece přátel Petra Nováka a Mirky Randové , Jiřího Duchka, Aleše Dančáka , Petra Jurníčka + desítky stránek s touto tématikou o pecích z celého světa studované prostřednictvím internetu.
Rozměry a konstrukce byla zvolena tak, aby bylo možno využít standartní rozměry prokladových desek, dále experimentovat a použít několik různých směrů ohně – různých způsobů vedení výpalů, a to jak topení v kanálech a zvratného plamene, tak i popelových náletů a plamene – polen hořících dolů – systému nazývaného Bourrry box. První výpaly máme za sebou a tak si dnes dovolím, po prvních krůčcích do života, představit vám tímto své nové dítko…
V dobách když jsem ještě byl malý klučina byli pro mě vojáci velcí a už dost staří chlapi na dlouhém zeleném vandru – ve dvaceti …
