První dva obrázky, jsou výseče z map, pořízených na základě satelitních snímků země. Záměrně jsem ponechal na okrajích mapových listů údaje o zeměpisné šířce. Je tak tedy možno odečíst, že protáhlé Japonské ostrovy zabírají od severu k jihu téměř dvacet dva stupňů zeměpisné šířky. Z rozložení tradičních zahrad na území  Japonska, na posledním obrázku, je zřejmé, že nejsevernější bod je na úrovni Niigaty která leží na třicátém osmém stupni severní šířky, a přes Japonské moře sousedící Jižní Korea se nachází mezi třicátým pátým až třicátým sedmým stupněm.
Pokud se podíváme na přiloženou mapu části střední Evropy, snadno zjistíme, že obdobná poloha odpovídá v Evropě umístění přibližně od severu Itálie po africké pobřeží. Praha leží cca na padesáté rovnoběžce a Jižní Morava asi na čtyřicáté osmé. Celé území naší republiky je tedy oproti Korejskému poloostrovu a Střednímu Japonsku asi deset stupňů severněji . Podnebí na japonských ostrovech ovlivňují i pobřežní horské řetězce a Japonské moře , mořské proudy, blízkost Sibiře s kontinentálním podnebím , a na druhé straně ostrovů obrovský Jižní Pacifik. Nejde zevšeobecňovat, v této velmi členité zemi je ještě řada různých místní odchylek, dle převládajících větrů, hřebenů hor , různých údolí, sopečných vlivů atd.. Japonsko je zjednodušeně možno, podle zimních podmínek, rozdělit na tři pásma :
Severní Japonsko, které má teplá léta a dlouhé tuhé zimy s množstvím sněhu. Ve středním Japonsku, kde se nachází většina starých klasických zahrad a které nás zajímá nejvíce, jsou obvyklá horká , vlhká léta, a studené, ale krátké zimy / prosinec-leden/. Na začátku léta, v červnu a začátkem července přichází od jihu a postupuje na sever a západ Japonska období dešťů. Jarní období – březen až květen a podzimní – říjen a listopad je obvykle obdobím stálého, mírného a velmi pěkného počasí. Jihovýchodní japonsko má shodně jako střední část země dlouhá, vlhká až dusná a hodně horká léta. Od střední části ostrovů se vlastně liší jen velmi mírnou zimou. Jižní ostrovy a Okinawa, mají již podnebí subtropické.
Většina živého materiálu, bonsají, stromů, rostlin, i kaprů, který je do Evropy , pro naše zahrady v posledních letech importován, pochází ze středního Japonska . Doporučuji vám získat a ověřit si co nejúplnější informace o prostředí a konkrétních podmínkách ze kterých dovozy pocházejí. Doporučuji vám v předstihu vytvořit podobné, a pokud možno co nejlepší prostředí, pro etablování – přizpůsobení se dovozů našemu prostředí. Jen s potřebnými znalostmi a odpovídající péčí máme v našich podmínkách možnost dosáhnout dobrých výsledků a vyhnou se ztrátám.
 

III/2004
Použitá literatura :
Svět Japonska , M. Collcutt, M. Jansen, I. Kumakura
Nový atlas světa
Die Gärten Japans, T.Itoh