Pinus sylvestris   -  borovice lesní

Borovicí zcela jistě u nás nejrozšířenější a nejvíce pěstovanou je borovice lesní – Pinus sylvestris. V přírodě strom 20–40m vysoký. Bývá v bonsai literatuře občas také uváděna ( například Kewin Wilson) jako Skotská borovice. Rostliny dobře snáší pěstování v miskách, většinou ochotně tvoří hrubou borku a při zaštipování nových přírustků i husté, malebné korunky. 
Nejznámější a u nás na školkách snad nejčastěji roubovaný kultivar je P.s. “Watereri“ s jehlicemi namodralými a kuželovým růstem. Není to rostlina malá. Znám jedince který má kmen silný cca 30 cm a je vysoký i široký asi čtyři metry. Kůra tohoto kultivaru zůstává červeno-hnědá, a bez hrubé borky na kmeni. Z toho důvodu je dobré, / pro pěstování v miskách, kde je obvykle třeba odhalit kmínek rostliny/, vybírat roubovance s řezem těsně nad kořeny, nebo až v koruně, aby později nebyl vidět obvykle nepěkný srůst – přechod roubu a podnože. Štíhlý sloupový růst mají kultivary P.silvestris “Fastigiata a Sentinel“. Plazivé a při roubování na kmínek převislé, jsou P.s. “Albyns, Hillside Creeper a Repens“ Většina ostatních kultivarů tvoří větší či menší koule a kužele. Z těch déle známých jsou to P.s.“Compressa, Argentea Compacta, Hibernica, Globosa, Viridis" a malé kompaktní P.s. “Beuvronensis a Done Valley“ . Z dalších bych uvedl P.s. „Holzbecherii“, i když nepatří k nejmenším . Pochází z plodného čarověníku a selekce léta vysévaných semen šikovnými zahradníky přáteli manžely Kořínkovými. Je to jeden z několika desítek nalezených čarověníků , z Mohelské hadcové stepi a jejího okolí. Z novějších a zajímavých je to v zimě žlutá P.s. „Aurea, dále Brdo, Klokočí, Lhota, Minima Kohout, Saxatilis, severský Skjak“, a mnohé další. Sám mám z různých lokalit v evidenci více než stovku čarověníků na P. sylvestris, a asi tři desítky jsem jich narouboval. Snad jen dva nebo tři kultivary budou patřit k těm menším a pro malé zahrádky , misky a koryta perspektivním.

Pinus nigra  -  borovice černá 

Tato borovice roste spolu s Juniperus comunis u nás a v jižní Evropě i na velmi suchých a exponovaných stanovištích. Je tak pravděpodobně naším nejodolnějším jehličnatým stromem. Má krásnou tmavou, hrubou borku, v příhodných podmínkách dorůstá do cca 40m. V kultuře většinou roste rychle a bujně, nepříznivé pro miniaturizaci a pěstování v miskách jsou delší hrubé jehlice. Ve školkách je množeno několik kultivarů které tvoří štíhlé sloupy – P.nigra “Arnold Sentinel, Columnaris, Obelisk" a ssp. pallasiana 
„Pyramidata“. K těm déle rostoucím v kulturách patří P.n.“Pygmaea, Globosa, Compacta a Hornibrookiana". 
Viděl jsem ve školkách v zahraničí několik novějších kompaktních a a velice zajímavých rostlin. Jsou to ze světa P.nigra “ Helga, Jeddeloh, Strypemonde “ale také například náš čarověník P.n.“Sychrov“.
Pinus leucodermis, borovice bělokorá, je původem z balkánu. Vemi odolná borovice dorůstající však až 35 m s jehlicemi 4 až 7 cm. Zajímavé jsou zahradní kultivary „Compact Geim“ a především malá a kompaktní česká P.l." Schmidtii" , snad jeden z nejhezčích a i ve světě známých českých výpěstků.

Pinus thunbergiana , borovice thunbergova ( Black pine)

Nejrozšířenější borovice v Japonsku. Není mi známo že by u nás rostly staré stromy tohoto druhu borovice. Zmiňuji se o této borovici pouze proto, že je o ni mezi pěstiteli bonsai značný zájem. Je podobná naší borovici černé. Ve školkách je pěstováno několik kultivarů – „Compacta, Kotobuki, Maijima“, plazivá „Mount Hood“, kompaktní „Thunderhead“, a forma corticosa , se silnou hrubou borkou. Na mé zahradě roubovanci již několik let dobře rostou. Semena klíčí ale rostliny v kontejnerech nerostou dobře. Doporučuji všechny kultivary dobře chránit v zimním období.

Pinus densiflora  -   borovice hustokvětá ( Red pine )

Výskyt je u nás častější než u předchozí . Původem je opět z Japonska a dálného východu. Jsou pěstovány některé zahradní kultivary. P densiflora – „Globosa, Umbraculifera“, převislá „Pendula“, kompakní „Jane Kluis! a pro zahrádky zajímavá žlutě panšovaná "Oculus Draconis“, s jehlicemi podobnýmy ostnům dikobraza. Starší rostliny vytvářejí nádhernou hrubou borku ale mají vesměs delší jemné jehlice. Roubovanci v několika druzích, mi rostou asi deset let bez problémů, s importy nemám zkušenosti, ale stejně jako předchozí druh bych je chránil před plískanicemi v zimním období. 

Pinus parviflora  -   borovice drobnokvětá ( White pine )

Stromy u nás většinou 10–15m vysoké, rověž původem z Japoských hor. Jehlice po pěti ve svazku. Druh velmi oblíbený mezi bonsajisty a i s celou řadou zahradních kultivarů. Na mé zahradě rostou některé vzrůstnější druhy velmi dobře. Za zajímavé považuji P. parviflora „Gimborn´s Ideal, Blue giant, Saphir“ dobře rostoucí u nás a z těch menších „Adcock´s Dwarf, Bergman´s Mini, Hagaromo a Kiomatsu“. V zahraničních nabídkách jsou ještě nejméně tři desítky dalších jmen občas obtížně vyslovitelných. Doporučuji vaší pozornosti pro bonsaje zvlášť vhodnému kultivaru P.p. „Zuischo“ s kratičkými jehlicemi a zdravým bujným růstem . Tento kultivar je dokonce v Japonsku úspěšně množen řízkováním. Rovněž o tomto druhu je třeba napsat, že je nezbytné především mladé rostliny a rostliny v miskách pečlivě chránit v našich zimách.

Pinus cembra  -   borovice limba

Stromy obvykle do 20m vysoké, jehlice po pěti ve svazku. Limba je velmi otužilý horský strom který je vhodný i do velmi tvrdých a drsných podmínek. Nemá však ráda suché, sluncem vypékané polohy. Většinou roste ve vzpřímeném , od země hustě zavětveném tvaru. Z kultivarů je pěstována P.c. „Compacta“, sloupová „Fastigiáta , Pumila Compacta“ a další . Zajímavé budou nové rostliny , roubovanci čarověníků našeho přítele France Etzelstorfera z Rakouska. Jsou zatím označené pouze čísly sběrů. 

Pinus mugo  -   borovice kleč ( kosodřevina )

P. mugo dorůstá v příznivých podmínkách až 10m výšky . Roste ve všech vysokých pohořích ve střední Evropě , a je domovem i v našich domácích horách. Pro bonsaje je zvlášť zajímavá forma P.m.pumilio , kompaktní forma této borovice která má keřový až plazivý růst. Výhodou u této borovice je pomalejší růst a obvykle absence kůlových kořenů. Ve školkách je roubována a pěstována celá řada kultivarů. Je třeba upozornit, že školky často používají nerůznější podnože, které občas poněkud mění charakter růstu 
roubů. Například rouby naroubované na P.nigra mají obvykle poněkud bujnější růst, než rouby na podnoži základního P. mugo. Pěstovaných kultivarů je velké množství. Z těch starších a menších jsou to – P.m. „Gnom, Hesse, Humpy, Mops „. Novější a z větší části zřejmě původem z čarověníků jsou P.m. "Allagau, Benjamin“, zlaté v zimím období – „Jalubí“, to je hezký nález přítele Kostelníčka, do hřebínků rostoucí „Jakobsen, Carsten, Wintergold“, a můj asi deset let pěstovaný kultivar s pracovním jménem“Šubrt". Z těch novějších a velice kompakních bych vás rád upozornil na zajímavé P.m. „Grüne Welle, Paradekissen, Picobelo, Pigleme“, malé koule „Minimops“ a několik jmen z české produkce – P.m. „Pešek, Minima Kalouš, Suzi, Kudrnáč, Krča, Výsluní“…. Mám před sebou ještě asi stovku dalších jmen a čísel rostlin. Řada z nich zřejmě bude zajímavých a perspektivních. Nová jména budou přibývat. Nové nálezy a sběry stále pokračují.
U čarověníků z Pinus mugo je také třeba zmínit rostliny původem z Krušných hor, které byly před časem odborníky z Průhonic asi správně zařazeny jako Pinus rotundata. Do tohoto okruhu patří celá skupina populárních sběrů „San Seabastian“ ( č. 2 až 28 ) a řada sběrů přítele Kostelníčka – „Klubíčko, Ježek, Hnízdo, Kostelníček“, sběry a výpěstky přátel, pánů Malíka, Valenty, Krejčího, Kalouše, Holaty, Balatky, Halady, Holubce a jistě i dalších . Tyto rostliny se občas označují jmény P. mugo nebo P. uncinata….

Bylo by možno uvést ještě asi dvě desítky druhů a množství kultivarů občas se u nás vyskytujících stromů. Snad toto povídání k orientaci a rámcovému přehledu o rodu Pinus postačuje. Podrobný popis druhů a řadu dobrých fotografií , jak jsem již výše uvedl, najdete ve specializovaných publikacích a z části již i na internetu. 

Použitá literatura:

• Albert Pilát, Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků, ČSAV, Praha,1964
• Van Gelderen/Van Honey Smith, Koniferen Atlas, ULMER,1996
• Bonsai art 1, Die streng aufrechte Form, J. Penalba,M. Kros,Münstr,1993
• Jehličnany v zahradě a alpinu, Sborník Zo.ČSZ Alpínky Plzeň,1980
• Bonsai 3–4, Jehličnany vhodné pro bonsai, ing.Jindra Dušek csc, Praha,1981
• Seznamy a katalogy školek a sběratelů.
• Stromy Allen j. Coombes