Napsal před 16 roky Jiří Svačina.
V připojené galerii je pár obrázků z hlavního programu letos již druhého ročníku víkendového setkání přátel bonsají, kamenářů, lidí s drobet toulavýma botama… Krásné počasí, stejk-bar i hospůdka, řada přátel s keramikou i rostlinami, pohodička na rozkvétající louce s řekou za zády, co více si v naší uspěchané době můžeme přát. A tak hezký den a úsměv na tváře i vám všem, kteří se na obrázky z našeho setkání podíváte…
fotoalbum – BONSAI – GREENHORN víkend Starý Kolín 2011
Z loňského roku mi zůstala na disku neupravená série obrázků z naší návštěvy . A tak, omlouvám se, trošku se zpožděním.
Když jsem se před časem s tímto názvem setkal poprvé, pomyslel jsem si, že i bydlení /s mými pěti medvědy / by někteří méně odolní jedinci mohli občas nazývat třeba brlohem. Nedalo mi to , ale po hledání s Google mi můj PC nabízel Literární doupě, Dračí doupě – a tak jsem to pustil z hlavy. Až po dalším setkání jsem pochopil, že se asi nejedná jen o úsměvný slengový název stylu bydlení, ale snad o budované sídlo kdesi na Českomoravské vysočině.
Po roce se opět přesouváme do zahrady Sošintei. Vyjíždíme s Anitkou již za tmy, je to pro nás rovných 250 km, ale cesta ubíhá dobře a tak jsme na místě opět včas. Zahrada našich přátel je opět trošku jiná, po nočních mrazících v předchozích dnech, v barvách do zlaté – hezká…
V předchozí galerii jste si mohli prohlédnout průběh výpalu – dva dny topení v nové peci. Dnes, v pondělí, po třech dnech chladnutí se všichni těšíme, že uvidíme jak to v tom ohni a žáru vše dopadlo… Martin opatrně vybourává zazděný vstupní otvor…no a vše ostatní si snadno přečtete z tváří zúčastněných přátel a hostů…Na první zkušební výpal a velice pestrou směs zboží z různých hlín od řady tvůrců jsou výsledky, domnívám se velmi dobré. V žáru obstály i všechny misky „ z last minute“ – vyráběné na poslední chvíli, zboží z porcelánu i šamotu… A tak do večera prohlížíme a přebíráme jak a co vyšlo, kde se otiskly lístky bambusů a trávy, jinde kreslily tavící se živce a plameny… popíjíme čaj, a pomalu se opět loučíme i s mistrem Masakazu Kusakabem.
